Testujeme sedla I. - Kentaur Midas a Triton
Víme, že pořízení nového sedla je nákladná záležitost a i když u nás máte možnost si sedla při pasování dobře projet a vyzkoušet, není od věci si vyslechnout názor někoho, kdo může sedlo prověřit i v náročných závodních podmínkách.
Oslovili jsme proto nadějnou jezdkyni všestrannosti Barboru Polákovou, aby pro Vás sedla důkladně vyzkoušela. Kde jinde lépe prověřit sedla než právě v soutěžích všestrannosti.
Bára vyzkoušela sedla Kentaur Midas a Kentaur Triton na jarních závodech v Pardubicích, kde si v sedle Kentaur Triton s mladou začínající kobylkou Arwen dojela pro první místo v soutěži ZK. Kentaur Triton prověřila se svým koněm Rebelem v obtížnosti CNC* a také si odvezli zlato!
A zde je již Báry hodnocení obou sedel Kentaur:
Ve spolupráci s Jezdeckými potřebami Dulkaj jsem měla možnost testovat měsíc skoková sedla Kentaur Triton a Kentaur Midas, a to oba v té nejhojněji se vyskytující velikosti – dvojka komora a posedlí 17,5" . Sedlo Kentaur Midas na vlně, sedlo Kentaur Triton na latexu. Hned zezačátku jsem obě sedla vzala na jarní závody ve všestrannosti v Pardubicích a vyzkoušela je v parkuru i v krosu na dvou koních, na menší kobyle s poměrně typickým hřbetem a na velikém valachovi se hřbetem naprosto netypickým. Pokusím se vám shrnout praktické poznatky a informace o obou sedlech.
Sedla jsem samozřejmě nejprve oběma koním vyzkoušela. Valach má hodně vysoký kohoutek a lopatku, což obě sedla respektovala dobře, ale komoru má užší dvojku, proto jsem u něj vyloučila Triton, jehož latexové polštáře jsou kontaktnější, ale na užší hřbet příliš široké. Lépe mu sedělo sedlo Kentaur Midas, které má sice stejně velkou komoru, ale jeho vlněné polštáře jsou vyšší a ne tak široké, takže lépe dohnaly vysoký kohoutek a jejich šířka byla adekvátní. Těžiště by mi ale posílal do zadní části posedlí, protože valach má kohoutek opravdu vysoký, takže jsem ho vypodložila vzadu zesílenou korekční podložkou. K mému příjemnému překvapení to nezpůsobilo sevření kolem kohoutku, sedlo se nehoupalo a těžiště tak bylo tam, kde má být. Kobyle s typickou dvojkovou komorou, středním kohoutkem a strmou lopatkou nedělalo problém ani jedno ze sedel, obě seděla pěkně, testovala jsem na ní hlavně sedlo Kentaur Triton. Ten působí dojmem, že by dobře seděl i na širším hřbetě, latexové polštáře jsou nízké a široké, takže kromě toho, že poskytnou kontaktní sed, budou také dobře sedět na širokých zádech. Obě sedla mě nadchla tím, jak jsou oproti starším modelům lehoučká.
Už při prvním sednutí bylo poměrně zřejmé, že obě sedla jsou vhodná spíš pro pokročilé jezdce. V porovnání s ježděním v sedle Kentaur Naxos mají mělčí a trošku delší posedlí. Nemusíte se bát zvolit velikost posedlí opravdu přesně a „natěsno“, ani jedno ze sedel vás nebude svírat. Obě sedla mají středně výraznou kolenní opěrku, která poskytuje dobrou oporu, ale nediktuje umístění kolena na milimetry přesně, takže i s nadprůměrně dlouhou nebo krátkou stehenní kostí se uvelebíte.
Kentaur Triton mi celkově připadal jako sedlo pro více zdatné jezdce než Kentaur Midas. Nebojím se říct, že je to sedlo vhodné pro profesionální ježdění. Poskytuje hodně volnosti, má o něco mělčí posedlí než Kentaur Midas a je ve srovnání s ním také o hodně kontaktnější, což jsem ocenila i proto, že nepatřím mezi zrovna vysoké jezdce a s nízkými polštáři jsem na koně lépe dosáhla holení. V sedle se mi až překvapivě dobře držela rovnováha nad skokem, vůbec mi neujížděla holeň dozadu. Trošku úskalím se mi stalo, že jsem ho zkoušela ve velikosti posedlí 17,5" , zatímco bych snesla 17", ne-li 16,5". Proto jsem v pracovním cvalu trochu plavala. To mi to ale nevadilo v krose, tam jsem naopak ocenila volnost v lehkém sedu, jen při seskocích bych ocenila trošku hlubší posedlí.
Při dalším zkoušení doma jsem Kentaur Triton často brávala do terénu na vyjížďky. Vzhledem k mělkému posedlí, a v mém případě taky kvůli jeho nevhodně zvolené délce, mi při občasném leknutí koně neposkytoval nijak významnou oporu, kterou mi jiná sedla o této velikosti posedlí poskytnout dovedla. Z toho plynou dvě věci. Tou první je, že pokud hledáte sedlo na vyjížďky do lesa, nebude Triton nejspíš to, v čem budete spokojení. Tou druhou je, že u tohoto sedla hraje opravdu významnou roli správně zvolená velikost posedlí, kterou si směle můžete dopřát „na fest“. Pak budete mít sedlo, které vám pomůže mít nad skokem naprosto korektní sed a celkově velmi dobrý kontakt s koněm.
Sedlo Kentaur Midas je, co se týče hloubky posedlí a požadavku na zkušenost jezdce, něco mezi sedly Kentaur Naxos (poznámka JP DULKAJ - toto sedlo budeme hodnotit v některém z příštích článků ) a Kentaur Triton. Je o něco hlubší než Triton, kolenní opěrka i délka posedlí je srovnatelná. Kladně hodnotím prošití kolenní opěrky, které (když pomineme fakt, že to dobře vypadá) způsobuje, že i u nového nepromáčknutého sedla je koleno dobře vedené, bočnice je měkčí a snáze se podle opěrky projezdí do požadovaného tvaru. Označila bych ho za univerzální skokové sedlo. Sed jezdce vede o něco precizněji než Triton, ale pořád jde o sedlo pro pokročilé jezdce. V krose mu nebylo co vytknout, je kompromisem mezi oporou ve skoku i v seskocích a volností v lehkém sedu. Při vyjížďkách je k jezdci díky trošku hlubšímu posedlí přátelštější.
Takže shrnu-li to čistě z pohledu jezdce, bez ohledu na typ hřbetu koně, jehož vliv jsem rozepsala výš - na všestranné ježdění, při kterém trávím spoustu času vyjížďkami a naklusáváním objemu v terénu, a potřebuji dobrou oporu v krosu, bych doporučila spíše sedlo Kentaur Midas. Pokročilým parkurákům, kteří stráví více času prací na jízdárně, nebo i jezdcům, kteří hledají kvalitní kontaktní skokové sedlo, bych doporučila sedlo Kentaur Triton.
Barbora Poláková